Z anglického originálu (An Unnamed Story) přeložila Ing. Lotta Blaškovičová Tento smutný příběh se může kopírovat a publikovat v naději, že to zastaví neetické 'chovatele' a ty, co chovají psy jen pro peníze. Nepamatuji si moc o místě, kde jsem se narodil. Bylo to stísněné a tmavé místo a lidi si s námi nikdy nechodili hrát. Pamatuji si mámu a její měkkou srst, ale byla často nemocná a velmi hubená. Měla jen velmi málo mléka pro mě a mé bratry a sestry. Pamatuji si, že mnoho z nich umřelo a velmi mi chyběli.

Jak název napovídá, chci se s vámi podělit o mé zkušenosti se společností WorldClearing Holding Inc. (http://www.paypay.com). Jedná se o platební systém, který pošle vaše peníze do většiny zemí a to buď za nižší nebo vyšší poplatek. Nechci zde popisovat službu jako takovou, informace si můžete zjistit na jejich webových stránkách, pokud tedy ovládáte angličtinu a taky, pokud po přečtení tohoto článku budete mít chuť další informace zjišťovat.

ZKO Probluz pořádá dne 22.5.2010 svod a bonitace, bližší informace.
Po ukončení bude následovat přednáška o chovu rottweilerů, přednášet bude MVDr. M. Sedlář.
část 1: Historie plemene rotvajler v našich zemích
část 2: Chovné linie RTW, které v současnosti ovlivňují chov rotvajlera u nás

Dnes už to bude o mém velkém splněném přání, ale začnu v dobách dávných, kdy technika oproti dnešku byla v plenkách. Už jako dítě jsem ráda fotila. Můj první fotoaparát byla východoněmecká Exakta, nebyla moje, ale od otce, byl to krásný přístroj, měli jsme ho v koženém obalu, který se nesundával. Často s úsměvem na tváři se vracím do dob, kdy jsem v jedné ruce měla fotoaparát a v druhé expozimetr (přístroj k měření intenzity světla) a po zjištění daných údajů jsem mohla nastavit foťák a fotit. Fotilo se na klasický film, černobílý... ne jako dnes, vložíš kartu do foťáku a cvakáš, dokud nevybiješ baterku, pak přeneseš přes USB do PC, v počítači přebereš, vymažeš co nepotřebuješ a už asi nikdy nevytiskneš, jen zarchivuješ na DVD.

Do Fotogalerie rottweilerů jsem přidala několik starších fotek našich "legend" například Ammnona v. Bahretal, chovatelských stanic Ol-Ze Cs, Ortles CS, z Jalovčí CS, ze Stárkova dvora CS. Postupně budu přidávat další fotky starých i později narozených rottweilerů.

Dnešní příspěvek měl být o mém velkém splněném přání, ale začnu smutnější zprávou, která naštěstí měla dobrý konec.
Naše westice, Gilinka dva dny tak jedla a nejedla a byla trošlu smutnější. Když si to tak zpětně uvědomuji, málo štěkala, vždycky lítá kolem plotu a řve jako každý správný teriér, ale toho dne byl klid. Říkala jsem si, nikdo nechodí po ulici.
Večer zase moc nejedla, ale když jsme ji dali sýr, tak ten slupla s velkou chutí. Toho dne jsme šli o něco později spát, než bývá obvyklé a Gilinka se na svém pelechu začala vylizovat a rychleji dýchat. Chvilku jsme ji pozorovali, nedalo mi to a říkam, pojď do pokoje, abych se na ni mohla pořádně podívat, nechovala se jako vždy... To co jsem uviděla ve mě vyvolalo paniku a uvažovala jsem, co mám ve 4 ráno dělat...

výsledky z výstavy ke stažení zde a výsledky RTW CUPu zde.

Národní výstavu psů v Ostravě navštěvuji jen proto, že ji mám kousek od bydliště. Jinak dle mého názoru je to výstava na malém prostranství s velkou účastí psů, což v praxi znamená, že v určitých uličkách nemáte ani šanci projít, strkáte se s lidmi a kličkujete mezi smradlavými psími hromadami... Už při placení vstupného cítíte, že jste na psí výstavě. Děkuji moc Marušce Damaskinosové, že mi ofotila část katalogu, katalog jsem si nekupovala, stál 90,- Kč, ne že bych byla skrblík :-) ale raději jsem koupila něco na zub hafíkům, kteří to určitě ocenili :-)))

Nabízím pohlednice rottweilerů, náklad 100 ks/motiv, pohlednicový kalendář rok 2009. Jedná se o klasický formát pohlednice - 10,5x14,9 cm. Pokud budete mít zájem o nějaké pohlednice, napište mi.
Mým přáním je, vydat každým rokem pohlednicový kalendář. Na rok 2010 se nesešlo mnoho vhodných fotografií a tak jsem od tisku upustila. Na rok 2011 připravuji kalendář, ale opět, také to závisí na zájmu chovatelů rottweilerů, zda zašlou vhodné fotografie.

Našla jsem tento příběh mezi starými články při "brouzdání" na mých předešlých stránkách a protože toto téma je stejně aktuální jako před pěti lety, dávám ho na stránky znovu. Můžu si jedině přát, abychom se my lidé změnili a uvědomili si, že nám "pánům tvorstva" by se takové zacházení nelíbilo. Je třeba si uvědomit, že zvířata jsou živé bytosti a my nemáme právo chovat se k nim s takovou nelidskostí.....