problematika chovuKde začít....

Je to tak rozsáhlé téma, které se jedním článkem nedá pokrýt. Jelikož jsem se narodila před revolucí  (jak často využíváme tento termín...), můžu posoudit, jak to vypadalo kdysi a jak je to dnes. Když jsem si chtěla pořídit svou první rotvajlerku Uxinku, oslovila jsem několik chovatelů z časopisu Pes přítel člověka, většinou v jednom čísle časopisu inzerovali dva nebo tři chovatelé, kteří moje oblíbené plemeno nabízeli. Kromě tištěných regionálních novin, toto byla jediná možnost, jak inzerovat. Neexistoval žádný internet, žádné webové stránky, ani e-maily... :-)

Ve většině případech byla štěňátka zadána a já čekala skoro necelý rok na své první štěně. Dnes je to naopak, kde se podíváte, tam se na vás valí desítky inzerátů a vy si můžete vybrat nejen dle kvality, ale většinou i dle regionu. Pokud vám dané štěňátko vyhovuje, maximálně čekáte několik týdnů, pokud nechcete čekat, vyberete si z momentální nabídky. Zajímavostí je, že v roce 1989, byl v Ostravě jediný rotvajler, se kterým se chodilo na cvičák a to byla moje Uxinka :-) dále se v Ostravě nacházela ještě jedna papírová fenka, už nevím, jak se jmenovala a byla také z Vítkovic. O půl roku později se rottweileři v Ostravě rozrostli o Vendy Kralický Sněžník, sestru Uxinky. Další zajímavostí byla cena štěněte rottweilera, ta se pohybovala od 2500 - 4500 Kč.

Pokud si v dnešní době vyberete dle atlasu plemen i méně se objevující plemeno, většinou na něj v České republice narazíte, ať už je to například Otterhound - vydrař, Srbský honič, či různá japonská plemena. Dnes je chov psů v mnoha případech pojat jako byznys - živnost a tudíž čím větší rarita, tím se bude lépe prodávat. Ale je tomu tak doopravdy?

Zajímám se především o chov rottweilerů a mám poměrně dobrý přehled, kdo a co prodává a jak je to s nabídkou a poptávkou. V lednu letošního roku se objevil na www.rtw.cz příspěvek od K. Jarošové, která apelovala na chovatele, ať přemýšlí při krytí svých fen a neprodukují další štěňata pokud nemají prodána ta z minulých vrhů. Jelikož zadává informace do databáze rtw, vidí počty nakrytých fen, kterých v tu dobu byl 19!!! Při minimálním počtu štěňat šesti ve vrhu se dostaneme na číslo přes 100 štěňat!!! A to už je poměrně vysoké číslo!!! Pokud k tomu přidáme i štěňata bez PP, kteří papírákům hodně konkurují cenou, není možné najít takové množství zodpovědných majitelů pro naše štěňata :-(

Chov psů jako takový je v dnešní době brán velmi komerčně. Jsou mezi námi chovatelé, kteří vlastní mnoho desítek psů, plodí štěňata jako na běžícím páse, nemají prodáno, ale kryjí a kryjí...  Najde se řada chovatelů, kteří se vymykají "normálu" v počtu zvířat, odchovaných štěňat, ale také neudaných štěňat do stáří jednoho roku... Někteří to pojali jako zaměstnání a psi je opravdu živí, někteří to dělají pro své zviditelnění a svou prestiž. Jsou mezi námi chovatelé, kteří se honosí krásnými a drahými zařízeními, provádějí exkurze po svém chovatelském zařízení a poukazují na to, jak jsou dobří :) a přitom se jim nedaří vymýtit ze svého chovatelského zařízení infekci....

Tato situace je stejná u mnoho plemen a nevyhla se ani plemenu rottweiler.

Při výběru štěněte je potřeba dát pozor na mnoho aspektů, které přímo i nepřímo ovlivňují budoucí život vašeho štěňátka. Je krásné ohánět se mnoha tituly, mít dobré zázemí, ale stačí to? Sama jsem jednu dobu měla "jen" pět psů, z toho tři rottweilery a vím, že mám pouze dvě ruce a i přes takto nízký počet psů není možné majitelovu lásku "spravedlivě rozdělit" mezi všechny psy a mít u toho čisté svědomí. Den má pouze 24 hodin a pokud odečteme zaměstnání, spánek a dalších mnoho drobností, které přes den děláme, moc času nám na psy nezbyde :(

Jak to musí vypadat u chovatelů, kteří mají desítky psů si dovedete představit sami. Psi jsou neustále v kotcích, vodítko neviděli jak je rok dlouhý, procházky jsou tedy minulostí.

Před několika lety jsem se svou známou byla pro čtyřměsíční štěně většího plemene, záměrně nebudu uvádět žádné podrobnosti o chovateli, ale přesto, je dobré popsat takovou zkušenost, někdo třeba vůbec netuší, že existují takové velkochovy či množírny. Přijeli jsme na pěkné místo, kde byl objekt podobný koňským stájím a zahrada. Neustálé štěkání nás utvrzovalo, že jsme na správném místě. Příjemní lidé se s námi seznámili a poté vyvedli z kotcového komplexu štěně, které asi 40 min neustále běhalo po zahradě a nebylo sto se uklidnit. Chovatelé nám to vysvětlili jednoduše, štěně je více temperamentí (což bylo pro dané plemeno velmi neobvyklé, ale známá měla důvod si štěně odvézt a tak nás v podstatě nic nezajímalo...). Když jsme se tedy dohodli, že o štěně máme zájem, chovatelé nás provedli svým chovatelským zařízením do místnosti, kde se nacházely doklady od psů, asi nějaké poháry a další drobnosti, které jsou spjaty s chovem psů. Při procházení kotců, které opravdu vypadaly jako stáj pro koně, jsem měla velmi špatné pocity. Z každého kotce na mě řvali dva až tři psi a já s hrůzou čekala, co by se stalo, kdyby se nějaký pes dostal ven. Nejsem na takové chování psů zvyklá, pravda, velké psy jsem měla jen tři, ale znovu bych do toho domu dobrovolně nevstoupila. Chovatele vůbec nezajímalo do jakých podmínek štěně půjde, předali jsme si doklady, smlouvy a peníze a tím celý obřad skončil a my odjížděli domů. Pro představu, napočítali jsme, že v tomto psinci bylo kolem 50 - 70 psů a staralo se o ně maximálně pět lidí a to jsem už asi jednoho přidala :)

Myslíte si, že těmto psům je dávána adekvátní péče? Dá se to vůbec zvládnout? Nedá a mám pro to vysvětlení... štěně se po několika dnech, při pravidelném venčení zklidnilo a chovalo se podle charakteristiky svého plemene, až na to, že štěně bylo nesocializované, ve čtyřech měsících nevědělo co je vodítko, při procházkách hystericky šílelo, když za nějakým plotem vidělo psa, což se sice majitelce podařilo svou trpělivostí odbourat, ale jen částečně. Dodnes jsou na psu vidět známky špatné socializace, štěně rostlo jako kůl v plotě a jen se čekalo na někoho, kdo si ho koupí. Štěně trávilo většinu času v kotci a pouštělo se málo, snad, když se fotilo na stránky chovatele=aby se prodalo. Jak jinak si vysvětlit šílený a neustávající se temperament, který u své nové majitelky po několika dnech ustal :-(

Toto je příběh, který se opravdu stal, nic jsem si nedomyslela a nepřikrášlila, holá fakta. Takoví a jim podobní chovatelé budou tak dlouho chovat, dokud je budeme my, noví majitelé, podporovat.

Jak jsem psala na začátku, dnes je velká nabídka všech možných plemen psů a proto, pokud se vám nějaké štěně nebude zdát z jakéhokoliv důvodu, mějte své city na správném místě, poděkujte chovateli za jeho čas a jeďte na další návštěvu. Ano vím, je to složité, odejít z místa, kde jsou nádherné štěňátka na prodej, i když je tam nějaké ale... určitě si říkáte, dostanu ho odsud, budu se o něj dobře starat a vše bude v pořádku. Může to tak být, ale také se může stát pravý opak, štěně může být nemocné, může mít nějakou infekci, s kterou se budete potýkat měsíce nebo může být štěně nesocializované a vy pak budete mít trable po zbytek života psa.

bg_psi
Pokud se rozhodnete, koupit si štěňátko je dobré dát si pozor na tyto věci ( a nejen na ty, určite jich bude mnoho dalších...):

- při telefonickém rozhovoru je chovatel příjemný a není žádný problém, přijet se podívat na matku a štěňata

- chovatel nepomlouvá konkurenční chovy, jen proto, aby prodal ty své "lepší" odchovy :)

- chovatel se zajímá, k jakým účelům si štěně kupujete a do jakých podmínek štěně půjde

- chovatel vám říká zajímavosti ze svého chovu, mluví o rodokmenech, má absolutní přehled o svých psech

- atmosféra u chovatele je příjemná, nikde žádný stres

- chovatel má dobrý vztah se svými psy

- štěňata jsou spokojená, najezená, nebojí se vás, nespí (pokud ano, tak jen chvilku), ale hrají si s vámi nebo s ostatními štěňaty

- při koupi štěněte vám chovatel radí, jak se o štěně postarat v prvních dnech a přidá vám ke štěněti nejen kupní smlouvu, ale i očkovací průkaz, nějaké krmné schema, krmivo na první dny,....

- chovatel je příjemný i při další návštěvě, nečeká u vrat s nataženou rukou a s klíči na zamčení branky :)

Toto je pár maličkostí, na které je dobré dát si pozor. Při výběru štěněte bych se orientovala na nějakou chovatelskou stanici, která začíná nebo má odchováno několik vrhů a vlastní jednu či dvě fenky. Tím nechci říct, že všichni chovatelé co mají mnoho psů jsou špatní, to ne, ale dvě ruce jsou dvě ruce a den taky nejde prodloužit... :)

Určitě bych doporučila, zajet se podívat na nějakou výstavu či akci chovatelského klubu. Uvidíte mnoho krásných jedinců pohromadě a také se můžete na mnoho věcí informovat od přihlížejících nebo účastníků akce. Dále bych si prošla internetové stránky klubu a stránky chovatelských stanic daného plemene. Netvrdím, že kdo má kvalitní stránky má kvalitní chov, to ne, spíš je důležité číst i mezi řádky a udělat si obrázek o chovatelské stanici z dostupných informací. Jsou mezi námi i tací, co stránky nemají vůbec a chov a přístup ke psům špatný nemají :)

Pomalu dopisuji článek o chovu psů, který je dnes takový úvodní o všem a o ničem, příště bychom se mohli zaměřit na to, jaké štěně vybrat, co je důležité při výběru štěněte, abycho měli toho správné parťáka i do nepohody... :)
{jcomments on}