Minulou sobotu, 30.7.2011 se konal v ZKO Šumperku - Vikýřovicích závod o Pohár Marie Lohniské. Závod měl několik kategorií, počínaje ZZO, konče IPO3, beze stop. I když byla přislíbena větší účast rottweilerů, nakonec si přijeli zazávodit jen čtyři rotvajleři.

Začnu jako obvykle :) přijela jsem později, ale ne mojí vinou... Můj muž měl chřipku a víte jak je to s muži, při zvýšené teplotě "umírají" a tak jsem vyjela až po desáté hodině, abych se mohla co nejdříve vrátit domů a vařit čajíčky a s láskyplnou péčí se věnovat svému nemocnému muži :)

Poslušnost jsem tedy nestihla, po mém příjezdu byla pauza na oběd a po ní měly začínat obrany. Po pravdě, na závod jsem jela hlavně proto, abych si mohla zavzpomínat na staré časy s paní Lohniskou, focení psů při jejich výkonech bylo až na dalším místě :)

Počasí nebylo nic moc, jako mnoho dní nazpět bylo zamračeno a neustále mrholilo.

Setkání s paní Lohniskou bylo nádherné, upřímné a oboustranně radostné. Pogratulovala jsem ji k jejímu nádhernému životnímu jubileu, předala několik malých dárečků, štěkajícího rottweilera, který začne štěkat, kdykoli ho někdo plácne po hlavě, vlastně při jakémkoliv otřesu, což jsem mohla vyzkoušet na našich super kvalitních cestách, rotvík na mě poštěkával prakticky celou cestu, až jsem musela zastavit a vytáhnout baterku :) dále nějakou sladkost a můj rottí kalendář. A co si myslíte, z čeho měla Maruška největší radost? No ze štěkajícího rotvíka. Chodila s ním po cvičáku, všem ho ukazovala, jak umí poslouchat a na povel štěká :) ale to se dalo předpokládat...



Mladí chovatelé již nemusí vědět, kdo to je Lohniská Marie a tak by bylo na místě, trochu ji a její chov představit...

Marie Lohniská - chovatelská stanice Kralický Sněžník CS ... odchovala 267 štěňat, znám ji od roku 1988 a za tu dobu doma nikdy neměla více jak dva chovné psy či fenky ... úspěšne absolvovala 54 zkoušek, patřily mezi ně i zkoušky typu ZVV3 a obranářské a stopařské speciálky ... vycvičila dva vodící psy! ... její psi se honosili mnoha tituly, získala: 2x Český šampion a 2x Interšampion ... největší úspěchy měla se svými "Trollegeny" - Victorem a Rambem ... byla majitelkou rottweilerů zvučných jmen: Blanko v. Ohretal (otec Aidy ze Stárkova dvora CS) Ammon v. Bahretal (otec Ardy Hučivé Desné CS, Chuly z Divokých kamenů CS) Ronny Kralický Sněžník CS (otec Bety Hančina Samota CS, Genta ze Starorežné CS Simebergs Rambo von Trollegen (otec Arga z Opuštěné pískovny CS) Simebergs Victor von Trollegen (otec Hacuse z Tyrosu)

Ale pojďme zpět k závodu...
Na chvíli jsem se šla podívat, kdo vlastně přijel. Zajímalo mě, koho zde uvidím z našeho klubu. Byli tady manželé Vachutkovi, manželé Flášarovi, zbylí závodníci a pokud jsem někoho vynechala, moc se omlouvám :) Popovídala jsem si s Vachutkovými a šla na kafe a jídlo do klubovny, kde mě doslova "odtáhla" Maruška. No a v klubovně jsem skončila prakticky až do konce obran, stihla jsem posledního NO, který vyhrál IPO3 :)


Že jsem nic nenafotila, to vůbec nevadí, nasmála jsem se, pobavila, zavzpomínaly jsme i s Margitou Rampulovou, na kterou si určitě vzpomenou ti starší...

Fotografie z vyhlašování výsledků...

Rottweileři, kteří se zúčastnili závodu:
Fášarová Radka - Diablo ford Black touch - 1. místo IPO 1 a Nejlepší rottweiler závodu
Kňourek Jan - Tango Cash Horký dech - 3. místo IPO 1
Pituchová Barbora - Bad Kazibe - 4. místo IPO 1
Kohoutek Petr - Sára bez PP - 5. místo IPO 1







ZZO


ZVV1 speciál


IPO1


IPO3


Poslední nepředaný pohár pro nejlepšího rottweilera, který byl věnovaný Marií Lohniskou, čekal na svého majitele. Stal se jím Diablo Ford Black Touch se svou chovatelkou Radkou Flášarovou. A jak předávání probíhalo? Posuďte sami, jak se dokáže chovat médii štvaný krvelačný rottweiler :)

Tady jsem zvažovala, zda uveřejnit i fotku, kde hrkly Marušce slzy do očí před začátkem předávání poháru pro Nejlepšího rottweilera... Nakonec jsem ji zde nedala. Byla moc smutná... Sama jsem měla co dělat, abych se nerozbrečela...

Ceny byly předány a co bylo dál...?

Fotila jsem nečekaje nic zvláštního... Najednou přijelo bílé auto, podívám se k němu a zněj vyskákalo několi černých osob. V duchu jsem si řekla, že by na nás vlítla URNA??? Proč? Ne, byly to řádové sestry (bývalé členky ZKO a také členky ZKO Nový Malín) a připravily pro Marušku takové překvapení "a la sestry v akci". Marušku si pěkně posadily na židli a zazpívaly ji a zatančili hezky do rytmu... nakonec se přidala i poslední řádová sestra nebo to byl řádový bratr? :)


Po náročném vystoupení řádových sester se vytvořil špalír, jako kdysi na banány nebo na dobrou knihu :) a všichni zúčastnění popřáli Marušce k jejim narozeninám, byly vidělt i slzičky a to nejen u žen, začalo se tančit a to já už byla na odchodu... Bylo šest večer a přede mnou 155 km cesta domů, za mým nemocným mužem a hafíky...

Moc se mi ráno jet nechtělo, ale jsem moc ráda, že jsem dorazila, byť později, stálo to opravdu za to!

Maruška se po těch 22 letech, co jsem si u ní brala štěňátko skoro nezměnila, ta ženská vypadá pořád moc dobře! Celý den jsem měla pocit, že je spokojená a šťastná... ale proč ne, ten den byl jen a jen pro ni!

Jen co mě hodně mrzí... za ČKS oslavenkyni pogratulovala Radka Flášarová a předala plaketu, za klub se nedostavil nikdo... :(

Co na to říct... :(

Marušce Lohniské jsem vděčná, že mi tak vyrovnanou fenkou Uxinkou umožnila poznat takové krásné plemeno jakým rottweiler bezesporu je... Uxinka byla výborná učitelka, zažila jsem s ní spoustu nádherných chvil, na které se ani po tak dlouhé době nedá zapomenout!

Maruško, vám děkuji za Uxinku a Uxinko, tobě děkuji, za krásných 11 let života s tebou a doufám, že se někdy ještě potkáme...

Tak vypadala Uxinka, když jsem si ji přivezla domů, malý pucík :)